|
| |
|
|
Rozvoj mobility dítěte s hluchoslepotou
Roubíková, Denisa ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Bertlová, Barbora (oponent)
Cílem této bakalářské práce je průzkum různých možností rozvoje mobility u dítěte s duálním senzorickým postižením. Práce je vedena metodou analýzy odborné literatury a jiných dostupných zdrojů, které se mohou vztahovat ke sledovanému tématu. Úvodní část práce se zaměřuje na teoretická východiska, které napomáhají při uvedení do problematiky a vymezení pojmu hluchoslepota. Dále se práce zabývá etiologií, možnými příčinami a onemocněními, které mohou způsobovat dané postižení. V dalších kapitolách práce nabídne mimo jiné různé komunikační formy, metody a problémy, dále také možnosti výchovy a rozvoje dítěte s hluchoslepotou. Vzhledem k nedostatku česky psané literatury, výzkumnou část práce tvoří analýza odborné literatury a jiných dostupných zdrojů, která zkoumá českou a zahraniční literaturu, která souvisí s rozvojem mobility u dítěte s hluchoslepotou. Jedním z hlavních úkolů zvolené metody - tj. literární rešerše, je vytvořit komplexní a ucelený přehled současné literatury, ve které můžeme nalézt zkoumané téma a na základě důkladné analýzy následně nabídnout soubor vybraných a účinných metod, které přímo či nepřímo podporují rozvoj mobility a dalších aktivit, které s ní souvisí. Součástí práce jsou také obrázky, které slouží k lepší představě a rozšíření závěrečného souboru vybraných metod a také...
|
|
| |
|
|
Pacient s kombinovaným znevýhodněním zraku a sluchu v ošetřovatelské praxi
VANÍČKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce je zaměřena na zvýšení povědomí o problémech spojené se zrakovým a sluchovým znevýhodněním. Teoretická část je zaměřena na definování pojmu hluchoslepota, klasifikací osob s tímto znevýhodněním, její etiologiím a rozvojem. Bakalářská práce se také zaměřuje na komunikační techniky využívané při komunikaci s hluchoslepou osobou, ošetřovatelskou péčí o pacienty s tímto znevýhodněním a představením organizací, které v České republice fungují. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat, jak zdravotnický personál komunikuje s pacientem s kombinovaným znevýhodněním zraku a sluchu a zjistit, jak kombinované znevýhodnění zraku a sluchu ovlivňuje komunikaci klienta s vnějším prostředím. Právě pro definování a identifikování všech dílčích proměnných bylo přistoupeno ke kvalitativnímu šetření. Pro účely zpracování práce byla vybrána metoda polostrukturovaného rozhovoru, kterého se účastnilo 6 všeobecných sester působících ve zdravotnickém zařízení. Pro stanovení výzkumného souboru jsme využili záměrný výběr. Podmínkou pro zařazení do výzkumu byla praxe s klienty s kombinovaným znevýhodněním zraku a sluchu. Druhým výzkumným souborem byly přímo klienti, kteří měli přítomné znevýhodnění zraku a sluchu a měli zkušenosti s pobytem ve zdravotnickém zařízení. Všechny rozhovory jsme nahrávali na mobilní telefon a poté přepsali v programu MS Word do elektronické podoby. V rámci analýzy dat jsme použili otevřené a axiální kódování, kategorizaci kódů a seřazení do kategorií a podkategorií na základě předem stanovených cílů. Z výsledků vyplývá, že pojetí o komunikaci s osobou s kombinovaným znevýhodněním sluchu a zraku není v naší společnosti probíraným tématem. Sestry se orientují v této problematice pouze zřídka. Nežádoucími faktory, které na sestry působí, jsou především malá informovanost o této problematice a malý výskyt takovýchto klientů ve zdravotnickém zařízení. Probandi z řad sester uvádějí zvýšenou míru strachu z komunikace s klientem. Dotazovaní klienti ve větší míře uvádějí příjemné zkušenosti s personálem ve zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Systém péče o jedince s hluchoslepotou v České republice
Obselková, Gabriela ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobami s hluchoslepotou a jejich životem. Práce zjišťuje, jak funguje v České republice systém péče o tyto jedince a jak jsou samotní uživatelé s touto péčí spokojeni. Úvodní, teoretická část práce přináší základní informace o problematice duálního senzorického postižení, vysvětluje samotný pojem "hluchoslepota", popisuje její klasifikaci, etiologii i diagnostiku. Pozornost je rovněž věnována několika základním pilířům péče o osoby s hluchoslepotou, tedy komunikaci, vzdělávání, sociálním službám, pracovnímu uplatnění, socializaci, pomůckám, atd. Další část práce tvoří vlastní výzkumné šetření, jež bylo realizováno pomocí dotazníků s cílem zjistit, jak je v České republice realizována péče o jedince s hluchoslepotou a jak ji hodnotí někteří uživatelé. Výsledky šetření přinášejí osobní poznatky jedinců s hluchoslepotou o službách, organizacích a pomůckách, o jejich frekvenci využití a dostupnosti. Klíčová slova Duální senzorické postižení, hluchoslepota, chráněné bydlení, komunikační systémy, organizace, osoby se zrakovým a sluchovým postižením, pomůcky, pracovní uplatnění, sociální péče, vzdělávání.
|
|
|
Molekulárně genetická vyšetření u klinicky definované skupiny pacientů se syndromovou poruchou zraku a sluchu u vzácných genetických syndromů asociovaných s hluchoslepotou v ČR a SR
Čopíková, Jana ; Kremlíková Pourová, Radka (vedoucí práce) ; Astl, Jaromír (oponent) ; Baxová, Alice (oponent)
Hluchoslepota, neboli kombinované postižení, je současné poškození zraku a sluchu různého stupně s incidencí cca 1 : 8000 dětí a 1 : 5500 dospělých. Její nejčastější genetickou příčinou jsou syndromy Sticklerův (STL) a Usherův (USH). Hlavním cílem této práce je poskytnout aktuální přehled o výskytu STL a USH v ČR a SR, upřesnění korelací genotypu s fenotypem pro naši populaci a tím diagnostických kritérií. Pro podezření na STL jsme pomocí sekvenování a MLPA vyšetřili celkem 45 pacientů z 28 rodin. U 39 pacientů z 22 rodin jsme nalezli potenciálně kauzální varianty STL genů. Detekovali jsme celkem 15 různých variant (z toho 8 nových) v genu COL2A1 u 28 pacientů z 18 rodin a 4 různé dosud nepopsané varianty v genu COL11A1 u 11 pacientů ze 4 rodin. Příčinu onemocnění jsme objasnili u 22 rodin (79 % vyšetřovaných). Do výzkumu USH bylo zařazeno 30 pacientů z 27 rodin. Nejčastěji jsme zachytili patogenní varianty v genu USH2A, a to 19 variant u 14 rodin, z toho 10 popsaných a 9 nových. Dále jsme nalezli 6 variant (5 nových) v genu MYO7A (3 rodiny), 3 (2 nové) v genu USH1C (2 rodiny) a 3 (2 nové) v genu CDH23 (2 rodiny). U dvou rodin byla zjištěna složená heterozygozita pro varianty ve dvou různých USH genech. Příčinu hluchoslepoty v této skupině nemocných jsme objasnili u 21 rodin (78 % vyšetřovaných)....
|
|
|
Vývoj a výchova dítěte s duálním smyslovým postižením z pohledu matky
Zvelebil, Maxmilián ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem a výchovou v rodinách, kde se narodilo dítě s duálním smyslovým postižením, a to z pohledu matky. Práce si klade za cíl analyzovat životní příběhy vybraných matek dětí s tímto druhem postižení, prozkoumat, jak probíhal vývoj a výchova hluchoslepých dětí z různých úhlů pohledu (pedagogického, psychologického aj.). Autor práce se snaží zjistit, jaký měly matky způsob prožívání a chování jak během těhotenství, tak i po narození dítěte a v dalších životních etapách, jak probíhala akceptace handicapovaného dítěte v rodině (příp. i mimo ni). Práce dále zkoumá reakci matek (i jiných osob) na narození dítěte s postižením, mapuje následný průběh vývoje a výchovy v jednotlivých obdobích života. Předmětem zájmu jsou konkrétní způsoby, s jejichž pomocí matky své děti rozvíjely během různých aktivit (hry, rozvíjení kompenzačních smyslů, budování komunikačního systému, otázka samostatnosti hluchoslepých dětí atd.). Pozornost je rovněž věnována vývojovým odchylkám dětí s duálním senzorickým postižením, ať již v citové, sociální či kognitivní oblasti vývoje. Také jsou nastíněny možnosti vzdělávání hluchoslepých. Příběhy jsou pak komparovány mezi sebou i s vybranými zahraničními zdroji a závěrem jsou navržena praktická doporučení. V práci je použit kvalitativní výzkum. Za účelem...
|
|
| |
|
|
Posouzení míry efektivity kompenzačních pomůcek při kombinované vadě zraku a sluchu
Bertlová, Barbora ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnotit efektivitu vybraných kompenzačních pomůcek pro osoby s kombinovaným postižením zraku a sluchu. Spektrum kompenzačních pomůcek bylo pro účely této práce vybráno na základě rešerše literatury na téma kompenzačních pomůcek. Oblasti využití kompenzačních pomůcek byly zúženy na pomůcky pro přístup k informacím a pomůcky pro prostorovou orientaci a samostatný pohyb uživatelů. Jejich efektivita byla posuzována bodovým systémem hodnocení. Hodnocenými kategoriemi byly: druh výstupu pomůcky, možnosti užití venku či uvnitř, samostatnost pomůcky, velikost pomůcky, potřeba znalosti Braillova bodového písma, zdroj pomůcky a její úhrada. Výsledky výzkumného šetření byly konzultovány s třemi konzultanty, kteří mají osobní zkušenost s postižením a odpovídající vysokoškolské vzdělání. Výzkumné šetření této práce tvoří komentované hodnocení jednotlivých pomůcek podložené názory konzultantů. Součástí práce jsou konkrétní závěry a doporučení pro praxi.
|
|
|
Komunikační technika pro osoby s těžkým tělesným postižením
MAŠTALÍŘOVÁ, Renata
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké metody komunikace je možné využít u vybraného člověka s hluchoslepotou a s poruchou jemné i hrubé motoriky, a navrhnout způsob komunikace s touto osobou. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabýváme teoretickými východisky pro zadané téma. Nejprve se zaměřujeme na vývoj hluchoslepoty a na vymezení a definici tohoto pojmu včetně dělení hluchoslepoty. V následující kapitole se věnujeme komunikaci, a to obecně, ale i se zaměřením na osoby s postižením. Na to navazuje kapitola alternativní a augmentativní komunikace, kde jsou tyto pojmy vysvětleny. Nechybí také výčet příkladů alternativní a augmentativní komunikace, který je následně zúžen na techniky komunikace osob se získanou totální hluchoslepotou s přidruženým postižením jemné a hrubé motoriky. Jednotlivé techniky jsou vysvětleny a doplněny vizuálním zobrazením. V poslední kapitole teoretické části jsme se zabývaly problematikou přidruženého postižení k hluchoslepotě, je zde uveden výčet syndromů a nemocí způsobujících hluchoslepotu. Pro dosažení cíle jsme v empirické části použily kvalitativní přístup. V podobě případové studie jsme se tak věnovaly konkrétní vybrané osobě se získanou totální hluchoslepotou s přidruženým postižením jemné a hrubé motoriky se zachovanou schopností verbální komunikace. Cílem bylo zjistit, kterou z vybraných technik alternativní a augmentativní komunikace lze uplatnit ke komunikaci s vybranou osobou s postižením. Zajímavým zjištěním bylo, že žádná z dostupných technik komunikace nebyla dostačující ke komunikaci s vybranou osobou, což dalo vzniknout nové individuální komunikační technice vytvořené přímo pro potřeby vybrané osoby se získanou totální hluchoslepotou s přidruženým postižením jemné a hrubé motoriky a zachovanou schopností verbální komunikace.
|
host ::
RSS.